Příprava pro 3D tisk

Výběr tiskárny, upozornění na příliš velký díl a správná orientace na podložce.

Výběr tiskárny

Otevřete nastavení ozubeným kolem v pásu nástrojů, „Nastavení pracovní plochy“, a přejděte do části „Pracovní rovina“. V nabídce „Tiskárna“ vyberte tiskárnu ze seznamu více než padesáti běžných modelů značek Bambu Lab, Prusa, Creality, Anycubic, Elegoo a dalších.

Projeví se tři změny:

• Pracovní rovina získá rozměry tiskové podložky.
• V jejím rohu se zobrazí název tiskárny a tiskový prostor. Pokud popisky překážejí, vypněte „Popisky podložky“ v části „Pracovní rovina“. Platí to i pro název projektu vlevo vpředu.
• Layerling upozorní, když se díl nevejde.

Profily tiskáren pocházejí z OrcaSliceru, takže odpovídají profilům známým ze sliceru. Pro práci bez konkrétní tiskárny zvolte „Bez tiskárny – vlastní rozměry“. Velikost pracovní roviny lze zadat i ručně.

Když se díl nevejde

Těleso přesahující podložku se označí. Zpráva uvede, přes které strany přesahuje a o kolik. Stejně se kontroluje příliš vysoký díl. Výška se počítá od nejnižší části modelu, stejně jako při položení do sliceru.

Upozornění nebrání další práci. Pomáhá zjistit problém ještě před otevřením sliceru. Příliš velký díl lze často rozdělit pomocí „Rozdělit“ a poloviny vytisknout samostatně.

Správná orientace dílu

Poloha na podložce ovlivňuje pevnost i vzhled výtisku. V části „Uspořádání“ pomohou dva nástroje:

• „Položit na plochu“: klikněte na plochu a díl se touto stranou položí dolů. Orientaci pro tisk tak zvolíte jediným kliknutím.
• „Položit na pracovní rovinu“ (D): položí na pracovní rovinu díl, který se vznáší nad ní.

Několik praktických pravidel:

• Velké rovné plochy pokládejte dolů. Nejlépe přilnou.
• Dlouhé namáhané díly orientujte tak, aby vrstvy nebyly kolmé ke směru zatížení. Spojení mezi vrstvami bývá nejslabším místem.
• Vyhněte se převisům přes 45°, případně ve sliceru zapněte podpěry.

Zobrazení převisů

V nabídce vedle oka v části „Viditelnost“ zapněte zobrazení převisů. Plochy mířící dolů pod úhlem větším než 45° se červenobíle vyšrafují. Zde by tiskárna potřebovala podpěry. Plochy ležící na podložce se neoznačují. Už při návrhu tak vidíte, zda se koule, oblouk nebo vodorovný otvor vytiskne bez podpěr. Právě k tomu slouží kapkovitý otvor. Po otočení dílu nebo položení na jinou plochu pomocí „Položit na plochu“ se šrafování okamžitě přepočítá.

Mezní úhel nastavíte v části „Vzhled“, od 30° pro opatrnější tisk po 70° pro tiskárny s dobrým chlazením výtisku. Plocha podepřená jiným tělesem se stále označuje, protože Layerling posuzuje pouze samotnou plochu.

Tloušťka stěn, vůle a zkosení

• Stěna by měla mít nejméně dvě šířky extruzní čáry, tedy přibližně 0,8 mm při trysce 0,4 mm. Pevnější díly potřebují 1,2 až 2 mm.
• Mezi vzájemně zasouvanými díly je potřeba vůle, obvykle 0,2 až 0,4 mm podle tiskárny. Před velkým výtiskem zkuste malý zkušební pár.
• Spodní hranu položenou na podložce lze lehce zkosit, aby první vrstva nepřesahovala do stran, tedy nevznikala „sloní noha“.

Dokončení

Zvolte „Export“ a formát STL nebo 3MF. STL je nejjednodušší. 3MF uchovává názvy a barvy jednotlivých těles, a hodí se proto pro vícebarevný tisk. Exportní okno ukazuje také odhad hmotnosti a délky filamentu při plném tisku. Podrobnosti najdete v kapitole Soubory a ukládání.